permeabilita
propustnost, zejm. určité vrstvy. Je různá pro různé látky, obecně nižší pro větší molekuly, závisí též na elektrickém náboji (záporně nabitá vrstva nepropouští anionty apod.) 1. p. membrány – vlastnost buněčné membrány důležitá mj. pro zisk živin z okolí a pro vyloučení odpadních látek. P. membrán je různá pro různé látky (semipermeabilita). Její rozdílná propustnost pro jednotlivé ionty je dána přítomností a stavem různých iontových kanálů. Při poruše permeability může do buňky vniknout nadměrné množství některé látky následované osmoticky podmíněným vstupem vody, což buňku může poškodit 2. p. cévní stěny – vlastnost určující zejm. propustnost pro bílkoviny a pro buňky. Zvyšuje se např. při zánětu, což umožňuje průnik potřebných látek (např. komplement) a buněk (např. bílé krvinky) z cév do infikované nebo jinak narušené tkáně. Pro vodu a malé molekuly (glukosa aj.) je membrána volně prostupná. Látky s velkou molekulou, např. bílkoviny krevní plasmy, prostupují cévní stěnou minimálně. V cévě proto váží vodu tzv. onkotickým efektem [lat. permeo projít: per-1; meo chodit]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství