plicní edém

otok (edém) plic, stav s nahromaděním tekutiny v plicích. Tekutina se hromadí nejprve obv. v intersticiu (intersticiální p. e.), později i v plicních sklípcích (alveolární p. e.). Závažný akutní stav vedoucí k závažné hypoxemii a hypoxii a bez adekvátní léčby až k smrti. Je narušena ventilace i difuze, poměr ventilace/perfuze, je snížena compliance a vitální kapacita (restrikční porucha). Poslechově jsou difuzní chrůpky, městnání tekutiny je patrné na rentgenu. Kardiální p. e. vzniká zejm. při těžkém levostranném srdečním selhání, ev. mitrální stenóze, v důsledku zvýšené filtrace tekutiny při zvýšeném tlaku na konci kapilár (stavy se zvýšeným tlakem na venózním konci plicních kapilár a vysokým tlakem v zaklínění). Terapie musí být včasná a intenzivní (fyzický klid v poloze vsedě k omezení žilního návratu, oxygenoterapie, kličková diuretika, vazodilatační terapie, kardiotonika, antiarytmika podle potřeby). Nekardiální p. e. je způsoben při toxickém poškození, selhání ledvin, šoku (viz ARDS) aj. Narušena je permeabilita kapilár. Srov. asthma cardiale, fibróza plic

« Zpět

Oborové lexikony