smysly

orgánové systémy umožňující získávat informace z okolního světa a vlastního těla. Kromě „klasických“ pěti smyslů (zrak, sluch, čich, chuť, hmat) registruje lidský organismus rovněž bolest, teplotní změny, polohu, pohyb a rovnováhu těla a řadu dalších jevů a stavů, které, ač mnohdy nejsou vnímány vědomě, jsou nezbytné k jeho správné činnosti (např. je sledován tlak krve, acidobazická rovnováha, obsah kyslíku v krvi, stav pohybového aparátu). Obecná struktura smyslových ústrojí (receptorů, senzorů) vychází ze stavby nervového systému. Receptory jsou orgány či skupiny buněk, které jsou schopny reagovat na určitý specifický podnět a přeměnit jej (srov. transdukce) na nervové vzruchy vedené do určitých oblastí mozku či míchy, kde jsou tyto podněty dále analyzovány, asociovány a mohou být event. vnímány či mohou automaticky (reflexně) vyvolat určitou odpověď. Buňky receptorů jsou nervovými buňkami uzpůsobenými k vnímání určitého podnětu (světla, zvuku apod.), jehož přenos k těmto buňkám je u vysoce specializovaných smyslových orgánů (oko, ucho) ještě upravován (lomem paprsků světla, fyzikálním přenosem zvukových vln)

« Zpět

Oborové lexikony