šok
1. cirkulační š.: těžký, život ohrožující stav, při němž dochází k selhání krevního oběhu a mikrocirkulace s těžkou poruchou prokrvení tkání a orgánů lidského organismu (hypoperfuze). Tkáně trpí nedostatkem kyslíku, živin a nedostatečným odplavováním zplodin (hypoxie, ischemie). Stav je provázen výraznou sympatoadrenální reakcí vedoucí k redistribuci krevního oběhu (centralizace) se snahou udržet cirkulaci. Vzniklá a déle trvající vazokonstrikce se mj. podílí na dalším nepříznivém vývoji. Postupně dochází k závažným poruchám na úrovni mikrocirkulace, aktivaci endotelu, leukocytů, rozvratu koagulace atd. Š. může vést k těžké poruše funkcí prakticky všech životně důležitých orgánů (plic, ledvin, srdce, jater, mozku, DIC atd.), rozvíjí se mnohočetné orgánové selhání. Dochází k selhání ledvin, objevuje se těžká porucha dýchání (viz ARDS) ještě prohlubující nedostatek kyslíku, vázne odbourávání a vylučování zplodin látkové výměny, které mají škodlivé účinky na organismus. Není-li š. včas a energicky léčen, dochází k selhání životně důležitých funkcí a přechodu š. do ireverzibilního stadia. Existuje několik forem a řada příčin š. Hypovolemický (hemoragický, oligemický) š. je způsoben nadměrnou ztrátou krve či vody. Kardiogenní š. těžkou poruchou funkce srdce s výrazným poklesem srdečního výdeje. Podstatou distributivního š. (správně distribučního) je nepoměr mezi velikostí cévního řečiště a jeho náplní způsobený rozsáhlou vazodilatací. K tomuto typu š. patří anafylaktický š., septický š, neurogenní š. Traumatický š. často vzniká u těžkých poranění v důsledku ztráty krve, silné bolesti, poškození tkání, infekce, podchlazení. Pacient v š. je kromě základní poruchy (krvácení, úraz apod.) větš. nápadně bledý a má studenou kůži (s výjimkou septického š.), málo močí, tlak krve mu klesá, zatímco puls se zrychluje, ale bývá špatně hmatný („nitkovitý“). Dále se objevují příznaky postižení jednotlivých orgánů včetně poruch vědomí. Léčba š. musí být zahájena co nejdříve, nejlépe je rozvoji š. předcházet, v čemž má význam i správná první pomoc. Zásadní je tlumení bolesti, energická zástava krvácení, zabránění ztrátám tepla a rychlý transport do nemocnice. Léčba zahrnuje podávání kyslíku, zabezpečení žilního přístupu, infuze tekutin a léky podle konkrétního stavu a typu š., zejm. na podporu srdeční činnosti (např. dopamin, dobutamin). Pacient je trvale monitorován (centrální žilní tlak, činnost srdce, diuréza, vnitřní prostředí aj.) 2. duševní otřes, silné rozrušení, např. po dramatickém prožitku. Srov. inzulinový šok, elektrošok [angl. shock úder]
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství