sonda

1. pomůcka umožňující průnik do hlouběji uložených nebo obtížněji přístupných částí těla k vyšetření nebo léčbě. Jde buď o úzkou tyčku (pátradlo), nebo o hadičku. Žaludeční s. – širší hadička zaváděná ústy (resp. nosem, srov. nazogastrický) do žaludku a sloužící např. k jeho výplachům při otravě, k odsávání jeho obsahu nebo k umělé výživě 2. v molekulární biologii značený (radioaktivně či chemiluminiscenčně) úsek nukleové kyseliny nebo oligonukleotid, který se díky své komplementaritě specificky hybridizuje s hledaným úsekem nukleové kyseliny. Též próba. Srov. blotting [fr. sonde snad z lat. subundo potápět se: sub-; unda vlna, voda]

« Zpět

Oborové lexikony