ultrafialové (UV) záření

elektromagnetické záření, jehož vlnová délka je kratší než 400 nm a delší než u rtg záření, jeho spektrum leží za fialovou částí viditelného spektra. UV záření se podle své vlnové délky dělí na tři oblasti – dlouhovlnné A (320–400 nm), středněvlnné B (290–320 nm) a krátkovlnné C (100–290 nm). Zdrojem UV záření dopadajícího na zemský povrch je Slunce, část záření je při průchodu vyššími vrstvami atmosféry pohlcena ozonem (zejm. oblast UVC). Na kůži vyvolává erytém s následnou pigmentací (melanin), popř. solární dermatitidu. Opakovaná expozice přispívá ke vzniku kožních nádorů, vč. melanomu. Poškozuje oční čočku a urychluje vznik katarakty. Působením UV záření dochází k aktivaci vitaminu D. Má rovněž germicidní účinky. Srov. foto- [ultra-; fialové světlo má z viditelného záření nejvyšší energii]

« Zpět

Oborové lexikony