vanad

vanadium, V (Z = 23, Ar = 50,9414). Ocelově šedý, velmi tvrdý kov s vysokým b.t. Patří do V. B skup. period. soust. Jeden ze stopových prvků, který se v lidském organismu vyskytuje ve velmi malých kvantech a jehož funkce nejsou přesně známy, popisují se vlivy na metabolismus sacharidů (glykemii) a lipidů. Deficit u lidí není znám. Objev. dvakrát, r. 1801 Špan. A. M. del Rio a r. 1830 Švédem N. G. Sefströmem [Vanadis, nor. bohyně lásky a krásy]

« Zpět

Oborové lexikony