Virchow Rudolf L. K. (1821–1902)

německý patolog, pravděpodobně nejvýznamnější patolog všech dob. Původně armádní prosektor, po uvolnění z armády soukromý docent. Od r. 1848 se v jeho aktivitách prolínal vědecký zápal a levicové politicko-společenské postoje, později, jako poslanec říšského sněmu, patřil k radikálnímu křídlu, byl oponentem Bismarcka, prosazoval veřejná hygienická a sociální opatření. Přes odpor establishmentu se stal (po zásahu některých osobností) profesorem patologie ve Würzburgu, později na nátlak panovníka profesorem patologie v Berlíně. Virchow popsal velký počet nových patologických stavů, definoval leukocytózu, popsal leukemii, plicní a mozkovou embolii, mnoho let se věnoval studiu trombózy. Jeho kniha „Buněčná patologie“ patří k milníkům vývoje medicíny podobně jako Vesaliova „De humani corporis fabrica“ či Harveyova „De motu cordis“. Vzhledem k obtížím s publikací svých výsledků německými vědeckými časopisy v prvních letech své kariéry založil nový časopis „Archiv für pathologische Anatomie“, dnes známý jako „Virchow’s Archiv“, po dobu celého století jeden z nejvýznamnějších časopisů v lékařských vědách. V pozdějším věku se jeho vědecké názory stávaly stále více konzervativními, byl nepřítelem Darwinovy evoluční teorie i rodící se bakteriologie a sérologie. Viz V. triáda, V. uzlina, V.-Robinův prostor

« Zpět

Oborové lexikony