anxieta
anxieta – úzkost. Nepříjemný psychický stav, zahrnující např. pocit ohrožení, nespavost a zvýšenou vigilitu, poruchy libida, koncentrace a často doprovázený vegetativními tělesnými příznaky, jako jsou např. hyperventilace, zkrácení dechu, parestezie, pocení, tachykardie, průjem, častější močení, rudnutí či blednutí apod. Je zvýšená aktivita sympatoadrenálního systému, popř. jsou utlumeny inhibiční systémy GABA. Na rozdíl od fobie nemá přesně definovatelný zdroj, může však některé fobie doprovázet srov. fobické úzkostné poruchy, přítomna bývá rovněž u obsedantně-kompulzivní poruchy. Intenzivní úzkost provází panickou ataku, resp. poruchu. Léčba je psychoterapeutická a farmakologická anxiolytiky – např. alprazolamem, popř. některými antidepresivy lat. anxius úzkostlivý od angere zužovat; srov. angína
« Zpět
Oborové lexikony
- Alergologie
- Anesteziologie a IM
- Angiologie
- Bolest a její léčba
- Dermatovenerologie
- Diabetologie
- Endokrinologie
- Gastroenterologie
- Geriatrie
- Gynekologie
- Hematologie
- Chirurgie
- Infekční lékařství
- Kardiologie
- Metabolismus
- Nefrologie
- Neurologie
- Oftalmologie
- Onkologie
- Ortopedie
- Otorinolaryngologie
- Pediatrie
- Pneumologie
- Psychiatrie
- Revmatologie
- Sexuologie
- Stomatologie
- Traumatologie
- Urologie
- Vnitřní lékařství
- Všeobecné lékařství



