anaerobní, striktně

v mikrobiologii označení bakterií, které nemohou žít za přítomnosti kyslíku, ale jen v prostředí bez kyslíku. Jsou schopny fermentačního metabolismu (anaerobní glykolýzy). Ze sporulujících bakterií zejm. klostridie, z nesporulujících např. peptokoky, laktobacily, bifidobakterie. V organismu se vyskytují často ve spojení s jinými bakteriemi zejm. ve střevě, vagině, dutině ústní (gingivální choboty). K vzniku infekce, která je vždy endogenní, predisponují stavy s ischemizací tkání. Srov. mikroaerofilní, aerotolerantní

« Zpět

Oborové lexikony