autoprotilátka

protilátka (imunoglobulin), která je namířena proti vlastním orgánům a tkáním (srov. autoantigen). Autoprotilátky vznikají obv. při autoimunitních onemocněních. A. orgánově nespecifické jsou zaměřeny proti určitým buňkám či jejich částem bez orgánové specifity. Patří k nim např. antinukleární protilátky, anti dsDNA protilátky, ENA, a. proti centromérám, antikardiolipinové a., ANCA, antimitochondriální protilátky, antimikrozomální protilátky, SMA, StMA). Mohou být přítomny u systémových imunopatologických stavů, některé z nich se však relativně často vyskytují i u zdravých osob, zejm. ve vyšším věku. Nízké fyziologické titry mohou souviset i s běžnou úklidovou reakcí odumřelých buněk. A. orgánově specifické jsou zaměřeny proti určitým orgánům a jejich stanovení může mít význam pro diagnostiku orgánových imunopatologických stavů (např. a. proti štítné žláze, Langerhansovým ostrůvkům, tkáním oka) [auto; protilátka]

« Zpět

Oborové lexikony